pátek 17. září 2010

15.září - Park u Chodovské tvrze



Chodovská vodní tvrz

V tomto dni by byla vodní leckterá tvrz, nejen ta chodovská. Ze začátku si nás mraky a vítr lehce oťukávaly, posléze se však směle pustily do díla. Deštík to z počátečního pianissima vytáhl až na mezzo-forte, vítr hrál basu a slunce na schovávanou. ALE... Na nás si jen tak někdo nepřijde. A už vůbec ne počasí. Jestliže nezafunguje dešťový tanec, který naše čarodějné paní výtvarnice tančí v předvečer hrátek na hřišti, máme stany proti dešti, bočnice proti větru a proti zimě vlastní sluníčko - kovové udělátko na plyn, které chrlí teplo, když opravdické nespolupracuje.

Jeho pomoci bylo však třeba pouze ve výtvarném stanu. Děti s maminkami vystřihovaly, skládaly, lepily a sušily. Velmi pozorně a soustředěně. Výsledkem byly ozdobné magnetky  z pěnové pryže “moosguma”. Konzervativní jedinci se drželi šablon a vzorů, ale našli se i tací, kteří posunuli magnetkové umění za hranice představivosti. Vznikali motýlci, mašinky, letadla, pestrobarevné květy, auťáky, delfíni a dokonce i mozaiková podobizna amerického prezidenta Obbamy :)

Stan, který nepotřeboval vyhřívat, se otřásal v základech. Děti na polštářích dostaly každý svůj buben a hrály, seč jim pěsti dovolily. Muzicírovalo se i na píšťalky a o přísun čerstvých hudebníků se postaraly procházející školičky a odvážné maminky budoucích otužilců. Nadšení asistenti dostávali z malých muzikantů to nejlepší. Myslím, že děti už teď ví, co si letos budou přát pod stromeček... bude to píšťala, zvoneček nebo africký buben?

Odpoledne přišel zlatý hřeb dne. Vlastně nebyl ani tak zlatý jako spíš žíhaný a nebyl to hřeb ani hřebec, ale bullteriér Rozárka. Tuze se těšila na svou exhibici. Byla štěstím bez sebe, že je mezi dětmi a nemohla se dočkat, až nám všem předvede jak krásně na povel štěká, sedí, leží, válí sudy, trhá (hračku :), aportuje a dává pac. Dokonce i některé odvážné děti si vyzkoušely, jak je Rozárka vychovaná, a zkoušely jí samy dávat povely. Poslouchala na jedničku. Její páníček Dr. Šusta nám prozradil, že pracuje v pražské ZOO, kde cvičí nejrůznější (i exotická) zvířata. Buď za účelem pobavení návštěvníků nebo pro zvládnutí nejrůznějších veterinárních a chovatelských úkolů. Těžko se nám s Rozárkou loučilo a těžko se loučilo Rozárce s námi, ale slíbila, že se na nás ještě přijde podívat...


Fotogalerie 15.září 2010 - Park u Chodovské tvrze